|
|
Diskuse na téma zrušení zákona o rozvodu v roce 1974: symptom sekularizace v Itálii?
Praibišová, Eva ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
V kontextu sekularizace a formování vztahů církve a státu v Itálii, se tato diplomová práce zabývá tématem legalizace rozvodu a referendem o jeho zrušení v roce 1974. Cílem práce je sledovat, zda lze v diskusi o rozvodech pozorovat symptomy prostupující sekularizace v Itálii. Metodologicky je tato práce zakotvená v kvalitativní obsahové analýze. Prameny, ze kterých tato práce vychází, jsou periodika tří nejvýznamnějších politických stran zkoumané doby: komunistů (deník L'Unità), socialistů (deník Avanti!) a křesťanských demokratů (deník Il Popolo). Cílem je pomocí uvedené metody identifikovat ve vybraných článcích jednotlivé tematické celky, tzv. topoi, která jsou následně podrobena analýze. Výsledky analýzy ukázaly zejména odlišné pojímání reality jednotlivých politických stran, což vyústilo ve formaci dvou opozičních táborů v průběhu referendové kampaně. Křesťanští demokraté vycházející z tradičního křesťanského učení na straně jedné, a socialisté a komunisté hájící koncepci laického, pluralitního státu na straně druhé. Z uvedené analýzy vyplývá, že ve sledované debatě o rozvodech lze, do jisté míry, sledovat tzv. sekularizační proudy.
|
|
|
A qualitative Study of Czech non-believing Students
Říhová, Nikola ; Testa, Alessandro (vedoucí práce) ; Bartheldi, Layla (oponent)
V mojí bakalářské práci se zaměřuji s podporou různých statistik a dat, které zkoumají nevěřící ve světě a v České republice, co to pro jednoho znamená být nevěřící. Pomocí kvalitativního procesu sběru dat, tak zkoumám, co jsou jednotlivé přesvědčení mých informantů v rámci tématu nenábožneství a zároveň jak oni sami reflektují zdroje těchto přesvědčení. Specificky se pak tato práce snaží uchopit tato témata na základě dvou hlavních teoretických rámců. Zaprvé formování identity, což je představeno pomocí teorie G.H. Meada, který v tomto procesu poukazuje na tzv. významné druhé. Zároveň představuji teorii sociální identity od H. Tajfela a J. Turnera, která pojednává o důležitosti sociálních skupin na formaci identity jednotlivce. Tato sociální skupina je v mé práci reprezentována jako skupina nevěřících, která se ale dále může štěpit do dalších podskupin. Na to navazuje druhý rámec, kde přestavuji sekularizační teorii od M. Webera a konkrétněji jeho odkouzlení světa, což je ale doplněno o jeho kritiku, kterou například představuje P. Berger, který naopak píše o znovuokouzlení světa. Pomocí těchto výše zmíněných myšlenek chci tedy poukázat na to, že tématika nevěřících je komplexní a složité téma, které si zaslouží bližší empirický výzkum.
|
|
|
Povědomí mladých lidí o náboženských sektách a hnutí v ČR
MARKOVÁ, Eliška
Cílem práce je charakterizovat současnou náboženskou scénu v České republice s důrazem na nová náboženská hnutí a sekty a zjistit, jaké o nich mají povědomí a představy mladí lidé. První část práce bude zaměřena na charakteristiku vývoje religiozity v České republice, zasazené do kontextu vývoje náboženství v západním světě (sekularizace, alternativní religiozita atd.). Pozornost bude věnovaná zejména vzniku a působení nových náboženských hnutí a sekt v ČR. Druhá, výzkumná část práce si klade za cíl prostřednictvím kvantitativního výzkumu zjistit, co si o náboženských hnutích a sektách myslí mladí lidé, konkrétně studenti středních škol. Autorku bude zajímat, jaké jsou jejich znalosti v této oblasti a jaké mají představy a názory vážící se k sektám a novým náboženským hnutím
|
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
|
Secularization in Italy in the post-war-era: literature in the social context
Olša, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
CZ Cílem této práce je analýza sekularizačního procesu v poválečné Itálii. Studie se zaměřuje na nižší společenské třídy. Záměrem je ukázat složitost procesů jako je sekularizace. Na jedné straně je číselná statistika poukazující na klesající míru zbožnosti, na druhé straně můžeme vnímat obyvatelé Itálie jako věřících v Boha a Itálii jako zemi, kde se náboženské symboly objevují zcela běžně ve veřejném prostoru. Abychom tuto rozpolcenost pochopili, je důležité rozlišovat mezi pojmy církev, náboženství a víra. Jako primární zdroj jsem pro svou práci zvolil romány a novely neorealistických autorů. Jelikož se neorealismus snaží zachytit především realitu ve společnosti a spisovatelé zachycují motivaci historických aktérů způsobem o mnoho lepším, než jiné použitelné prameny, výběr děl neorealistických autorů se zdá být více než vhodný. Hlavním metodickým přístupem mé práce je typizace a tím snaha o definování společenských stereotypů. Práce se skládá z 9 kapitol. Kapitoly 1-3 popisují politickou, ekonomickou a společenskou situaci poválečné Itálie a definují tu část společnosti, na kterou se práce zaměřuje. Uvedena je zde také charakteristika neorealismu a jeho autorů, stejně jako nejdůležitější teorie o sekularizaci, na které práce odkazuje. Kapitola 4 definuje církev, náboženství a víru. V kapitolách...
|
|
| |
|
|
Teorie Ronalda Ingleharta a jejich přínos historické sociologii se zřetelem na publikace od roku 2000.
Zelenka, Jakub ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Gramskopf, Rostislav (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat dílo, které Ronald Inglehart vydal po roce 2000 a zařadit ho do konceptu historické sociologie. V práci se zabývám celkem sedmi knihami, které podrobuji kritické reflexi a zároveň komparuji s jinými autory, kteří se k daným tématům vyjadřovali. Práce se bude dotýkat teorií modernizace, demokratizace, sekularizace a v menší míře i civilizační analýzy. Připojím i poznámky a postřehy z hlediska kvantitativní metodologie, jelikož Inglehartovy teorie vycházejí z velkého množství kvantitativních dat na základě dotazníkových šetření. První část mé práce se zabývá modernizační teorií, další část se zabývá sekularizací a třetí část se orientuje na civilizační analýzu. U modernizace a sekularizace nejprve představím verze teorií, které Inglehart se spoluautory publikoval během první dekády 21. století. Poté budu vždy reflektovat i tvorbu nedávnou (2017-2021). U civilizační části, která je nejkratší, shrnu jeho poznatky napříč jeho dílem. Inglehart se v závěru svých pouští i do predikcí budoucí společnosti. I tyto poznatky hodlám v diplomové práci rozebrat. V závěru práce hodnotím přínos díla historické sociologii.
|
|
|
Význam a vliv konceptů dospělého člověka a nenáboženské interpretace Dietricha Bonhoeffera na českou poválečnou křesťanskou teologii, eklesiologii a křesťanské zvěstování
Janovský, Marek ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hájek, Matěj (oponent)
Význam a vliv konceptů "dospělého člověka" a "nenáboženské interpretace" Dietricha Bonhoeffera na českou poválečnou křesťanskou teologii, eklesiologii a křesťanské zvěstování. Práce se zabývá religionistickou debatou nad významem a vlivem konceptů "dospělého člověka" a "nenáboženské interpretace" Dietricha Bonhoeffera v českém prostředí. Pro hlubší porozumění samotným konceptům se věnuje má práce v první části samotné jejich kontextualizaci s Bonhoefferovým životem a dílem. Tato část pojedná o tom, co vlastně mohl mít na mysli, když své teze vyslovil, ale již je již nemohl doříct. Cílem mé práce pak jsou dvě religionistické otázky vztahující se k Bonhoefferovým konceptům, na které tato práce odpovídá výhradně v českém kontextu. První otázkou je: stal se člověk v oblasti náboženství dospělým (tj. vyrostl z náboženství)? Pro ověření této Bonhoefferovy teze je nanejvýš příhodná unikátní situace české společnosti v oblasti religiozity, která poskytuje diskusi o podobách sekularizace společnosti výjimečné podmínky. Proto na ni budu hledat odpovědi toliko u českých sociologů, religionistů a psychologů náboženství. Na druhou výzkumnou otázku, co pro českou křesťanskou náboženskou tradici znamená Bonhoefferův apel po nenáboženské interpretaci, budu hledat odpovědi mezi českými povětšinou nekatolickými...
|
|
|
Benediktini v Čechách v letech 1419-1620 na příkladu vybraných klášterů
Vorlíček, Petr ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá dějinami vybraných benediktinských klášterů v Čechách v období, jež je vymezeno důležitými předěly českých dějin, vypuknutím husitských bouří a bitvou na Bílé hoře. Záměrně předkládá příklad kláštera v pohusitském období již neobnoveného, společně s těmi, jejichž dějiny pokračovaly i ve zmíněném období. Kromě snahy postihnout historický vývoj vybraných klášterů v údobí mezi roky 1419 až 1620 se práce věnuje ekonomickým a dalším společenským problémům, se kterými se v průběhu dvou staletí museli opati obnovených klášterů v důsledku nastalých situací potýkat. KLÍČOVÁ SLOVA Benediktini, klášter, proboštství, husitství, sekularizace, protestantství
|
|
|
Cesta k prvnímu pražskému krematoriu
Hlaváčová, Eva ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Cesta k prvnímu pražskému krematoriu pojednává o všem, co předcházelo vybudování budovy prvního pražského krematoria, které je zároveň svou rozlohou i největší v Evropě. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby a porovnání soutěžních architektonických návrhů. Práce se dále zaměřuje na vítězný návrh od Aloise Mezery a součástí je i podrobný popis interiéru a exteriéru. V práci také uvádím historické souvislosti, které se se stavbou krematoria pojí. Klíčová slova Krematorium, společnost, sekularizace, spalování žehem, architektura 20. století
|
host ::
RSS.